Stavební úřad

Stavba rodinného domu na ulici Pod Stráněmi, která byla povolena jako „dvojče“ k sousednímu rodinnému domu z 1. republiky. 

Ing. Janečka, stavební technik vydal společné  rozhodnutí, kterým stavbu rodinného domu o třech bytových jednotkách současně umístil a povolil.

Již v průběhu stavby sousedé zjistili, že stavba neodpovídá textové a výkresové části stavebního povolení, které jim bylo doručeno (přesahující balkony na sousední pozemek, nerespektování dohodnuté vzdálenosti od hranice pozemku,  velikost stavby).

Podle projektové dokumentace měla být provedena třípodlažní stavba s podkrovím a balkony orientovanými  východním a západním směrem.  Balkony ve společném rozhodnutí nebyly však uvedeny vůbec. Z  projektové dokumentace, která je nedílnou součástí společného rozhodnutí  je zřejmé, že byla stavba povolena s  balkony přesahujícími  na cizí pozemek.  Vlastník tohoto cizího pozemku sdělil stavebnímu úřadu, že se  dohodl se stavebníkem, že stavba bude vzdálena 1m od společné hranice pozemků, i když to nebyla pravda.  Ing. Janečka na základě toho ústního sdělení vydal rozhodnutí, kterým umístil stavbu min. 0,57m od společné hranice.

Stavba, která byla označena  jako rodinný dům o třech bytových  jednotkách měla, jak je jasné z projektové dokumentace, být užívána jako 8 menších bytů či ubytovacích jednotek, a to bez dostatečného zajištění parkovacích stání.   Že se jedná o samostatné byty nebo ubytovací jednotky je zřejmé z toho , že ve stavbě má být 8 sociálních zařízení. A tudíž se nejedná o rodinný dům. Tento fakt potvrdil sám stavebník, když požádal o dodatečné povolení stavby 3 bytů a 2 ubytovacích jednotek. Z postupu Ing. Janečky je jasné, že ve prospěch stavebníka ošidil účastníky řízení.

Krajský úřad jako nadřízený orgán (Mgr. Čumíček, Ing. Miklová) neshledal v tomto nezákonném rozhodnutí  žádná pochybení. Rozpor  společného rozhodnutí  činí toto  rozhodnutí nepřezkoumatelným a tudíž i nezákonným. Rozpor se zákonem „nerozeznal“ vedoucí stavebního úřadu města Zlína  Ing. Petr Skácel ani  tajemník města Zlína Mgr. Lang. Nerozeznali nebo nechtěli rozeznat ??

Územní rozhodnutí o umístění stavby  „Bytového domu Zlín – Louky“ vydaného technikem stavebního úřadu magistrátu města Zlína (MMZ) Ing. Janečkou  a  závazné  stanovisko  Ing. arch Tučka, vedoucího orgánu územního plánování MMZ.

Stavební úřad MMZ (stavební technik Ing. Janečka) vydal územní rozhodnutí na umístění stavby  „Bytového domu Zlín – Louky“ v Loukách  na Návsi.  Jednalo se o dvoupodlažní stavbu  bytového domu  nepravidelného  tvaru o rozměrech 11,95 x 55,463 m s částečně sedlovou a částečně plochou střechou.  Stavba bytového domu  měla být umístěna do typicky venkovské zástavby. Závazné stanovisko orgánu územního plánování, kterým potvrdil soulad stavebního záměru s územním plánem Zlína  vydal Ing. arch. Tuček.

Je až neskutečné, jakých zvráceností  je  Ing. arch. Tuček schopen se při posuzování cílů a záměrů územního plánování  dopustit, když do typicky venkovské zástavby umístí bytový dům, který  by zásadním způsobem narušil charakter stávající zástavby.  Korunu arogance úředníků vůči účastníkům řízení nasadil Ing. Janečka  v odůvodnění územního rozhodnutí, ve kterém se za každou cenu snažil obhájit záměr stavebníka, když dospěl k závěru, že více mohou být obtěžováni hlukem z užívání zahrad u sousedních rodinných domů uživatelé bytového domu než vlastníci sousedních rodinných domů stavbou bytového domu.  Tímto  naznačil, že užívání zahrad rodinných domů pro rekreaci a relaxaci může končit, když si některý z uživatelů bytu bude stěžovat na užívání sousední zahrady způsobem, který se mu nebude líbit.  Jednoznačná ukázka zvýhodňování stavebníka a arogance Ing. Josefa Janečky, která v jeho případě není ojedinělá.

Stavba garáže bývalého ředitele Krajského úřadu Zlínského kraje v místní části Zlína, v k.ú. Lhotka u Zlína,  na Chlumu, která byla provedena bez stavebního povolení  po  roce 2015. Přestože stavba nebyla povolena a zkolaudována je zapsána v katastru nemovitostí. Zápis do katastru byl proveden na základě potvrzení o existenci stavby, vydaném Ing. Andrlíkem, vedoucím oddělení stavebního úřadu. Potvrzení existence stavby může stavební úřad vydat pouze  v případě, že  nebyly  zachovány doklady, z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena.  Je v hrubém rozporu  se stavebním zákonem, aby takto bylo u některých stavebníků nahrazováno územní a stavební řízení.  Jedná se jednoznačně o podvod.  Nabízí se otázka v kolika případech takto Ing. Andrlík postupoval a kolik na tom vydělal?  Není  lepší pro stavebníka postavit stavbu bez stavebního povolení a pak si „vyřídit“ potvrzení o existenci stavby? Nepočítal Ing. Andrlík i bývalý ředitel krajského úřadu s tím, že i v tomto případě zakryje nezákonné jednání krajský úřad?

Stavba „ vily RIMENT GROUP“ na Čepkově, kdy vedoucí oddělení stavebního úřadu  Ing. Andrlík, bez jakéhokoliv projednání vydal  v rozporu s územním plánem Zlína souhlas se změnou stavby před dokončením, která spočívala ve zvýšení počtu bytových jednotek ze tří na pět, přestože podle vydaného územního plánu mohly  mít „vily“ max. tři bytové jednotky. „Správnost“  jednání  Ing. Andrlíka, ale potvrdil  krajský úřad Zlínského kraje  Mgr. Čumíček  a Ing. Miklová.  Proti  tomuto postupu neměli žádné výhrady ani nadřízení Ing. Andrlíka, vedoucí  Stavebního úřadu Ing. Skácel a tajemník Magistrátu města Zlína Mgr. Lang ani vedení Statutárního  města Zlína MUDr. Adámek, který měl na starost územní plánování. Regulativy územní ho plánu platí  jen pro někoho? Prolíná se  eventuální  korupce i do vedení Statutárního města Zlína a na krajský úřad?

Jak pracují někteří úředníci stavebního úřadu ve Zlíně.

Zvýhodňují stavebníka před dokončením stavby v rozporu s projektem, aniž by se k tomu mohl už kdokoliv vyjádřit.

Obcházejí zákon na úkor účastníků řízení povolením změny stavby před jejím dokončením bez jakéhokoliv projednání, a to navíc v rozporu s územním plánem.

Nadřízené úřední osoby tento postup kryjí, a to včetně krajského úřadu Zlínského kraje.

Územní plán Zlína má vymezeny tři kategorie  staveb pro bydlení,  a to konkrétně: rodinný dům, bytový dům  a  vila (tj. bytový  dům, který  je  limitován max. počtem tří nadzemních podlaží, plochou střechou a max. počtem tří bytových jednotek). Změna  stavby z jedné kategorie na jinou pak musí být v souladu s územním plánem a musí být projednána ve stavebně správním řízení.

Stavba „vily RIMENT GROUP “  byla povolena  jako  třípodlažní stavba  s plochou střechou a třemi bytovými jednotkami.  Krátce po povolení stavby  vydal  Ing. Andrlík  v rozporu s územním plánem, bez jakéhokoliv  projednání  s dotčenými orgány a účastníky řízení  souhlas se  změnou  této stavby před dokončením. Změna   spočívala ve zvýšení počtu bytových jednotek ze tří na pět.  Tedy jednoznačně v rozporu s územním  plánem  Zlína. Souhlas byl napaden a následně přezkoumán nadřízeným orgánem.

Přestože kategorie stavby pro bydlení  „vila“ je naprosto nezaměnitelně vymezen  územním plánem Zlína, nadřízený orgán, tj. odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje (Mgr. Jaromír Čumíček), v přezkumném řízení  konstatoval, že se jedná pouze o označení stavby a toto označení nemá na posouzení  věci  význam. Nadřízený správní orgán tak naprosto popřel  tento  speciálně územním plánem Zlína vymezený druh  stavby pro bydlení.

Žádný z nadřízených  Ing. Andrlíka, dokonce ani MUDr. Adámek (STAN), tj. tehdejší  náměstek primátora (oblast územního plánování),  neposoudili  jeho  postup jako postup v rozporu s územním plánem  a ve svých odpovědích se odkázali na právní názor  nadřízeného  orgánu.

Na následná  podání  reagoval   Mgr. Čumíček  i  vedoucí  odboru Územního plánování stavebního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Alena Miklová sdělením, že v předmětné ploše  lze umísťovat i bytové domy,  a že se  nebudou podáními  v této věci dále zabývat.  K otázce  rozporu změny stavby vily před dokončením  s územním plánem se však doposud  konkrétně  nevyjádřili. Z jejich přístupu je zřejmé, že  nezákonný  postup Ing. Andrlíka  z nějakých důvodů kryjí.  Stejně tak tento postup kryjí jemu nadřízené osoby  u Magistrátu města Zlína, tj. Ing. Skácel, vedoucího stavebního úřadu Magistrátu města Zlína, a tajemník Magistrátu města Zlína Mgr. Lang a představitelé samosprávy.

Naskýtá se též otázka o přístupu  Ing. arch. Tučka, vedoucího úřadu  územního plánování k této záležitosti. Jeho  povinností musí být  hájení  zájmů  územního plánování  vyjádřené  v územním  plánu Zlína, stejně tak jako i náměstka primátora  pro územní plánování.  Ing. arch. Tuček stejně tak jako MUDr. Adámek  v tomto případě vůbec  zájmy  města vyjádřené v územním plánu  nehájili, ba svou  nečinností povinnost respektovat regulativy územního plánu zpochybnili.

Úřední osoby Magistrátu města Zlína, jim nadřízené osoby i představitelé samosprávy  musí být zárukou dodržování zákonnosti  a nikoliv se na jejich porušování byť  svou  nečinností podílet.

Naskýtá se otázka, zda ve Zlíně platí stavebně právní předpisy a územní plán pro všechny  nebo  jen  pro někoho?  Z toho pak logicky vyplývá  otázka, zda současné vedení města nezákonný postup  úředních osob  jenom  toleruje anebo se  na něm i zvýhodňováním některých stavebníků  podílí?