Nespokojený Zlín Co se nám nelíbí ve Zlíně
Jak jde podvést sousedy za pomoci úředníka?
Stavba rodinného domu na ulici Pod Stráněmi, která byla povolena jako „dvojče“ k sousednímu rodinnému domu z 1. republiky.
Ing. Janečka, stavební technik vydal společné rozhodnutí, kterým stavbu rodinného domu o třech bytových jednotkách současně umístil a povolil.
Již v průběhu stavby sousedé zjistili, že stavba neodpovídá textové a výkresové části stavebního povolení, které jim bylo doručeno (přesahující balkony na sousední pozemek, nerespektování dohodnuté vzdálenosti od hranice pozemku, velikost stavby).
Podle projektové dokumentace měla být provedena třípodlažní stavba s podkrovím a balkony orientovanými východním a západním směrem. Balkony ve společném rozhodnutí nebyly však uvedeny vůbec. Z projektové dokumentace, která je nedílnou součástí společného rozhodnutí je zřejmé, že byla stavba povolena s balkony přesahujícími na cizí pozemek. Vlastník tohoto cizího pozemku sdělil stavebnímu úřadu, že se dohodl se stavebníkem, že stavba bude vzdálena 1m od společné hranice pozemků, i když to nebyla pravda. Ing. Janečka na základě toho ústního sdělení vydal rozhodnutí, kterým umístil stavbu min. 0,57m od společné hranice.
Stavba, která byla označena jako rodinný dům o třech bytových jednotkách měla, jak je jasné z projektové dokumentace, být užívána jako 8 menších bytů či ubytovacích jednotek, a to bez dostatečného zajištění parkovacích stání. Že se jedná o samostatné byty nebo ubytovací jednotky je zřejmé z toho , že ve stavbě má být 8 sociálních zařízení. A tudíž se nejedná o rodinný dům. Tento fakt potvrdil sám stavebník, když požádal o dodatečné povolení stavby 3 bytů a 2 ubytovacích jednotek. Z postupu Ing. Janečky je jasné, že ve prospěch stavebníka ošidil účastníky řízení.
Krajský úřad jako nadřízený orgán (Mgr. Čumíček, Ing. Miklová) neshledal v tomto nezákonném rozhodnutí žádná pochybení. Rozpor společného rozhodnutí činí toto rozhodnutí nepřezkoumatelným a tudíž i nezákonným. Rozpor se zákonem „nerozeznal“ vedoucí stavebního úřadu města Zlína Ing. Petr Skácel ani tajemník města Zlína Mgr. Lang. Nerozeznali nebo nechtěli rozeznat ??
„Bytový dům Zlín – Louky“ – závazné stanovisko Ing. arch Tučka
Územní rozhodnutí o umístění stavby „Bytového domu Zlín – Louky“ vydaného technikem stavebního úřadu magistrátu města Zlína (MMZ) Ing. Janečkou a závazné stanovisko Ing. arch Tučka, vedoucího orgánu územního plánování MMZ.
Stavební úřad MMZ (stavební technik Ing. Janečka) vydal územní rozhodnutí na umístění stavby „Bytového domu Zlín – Louky“ v Loukách na Návsi. Jednalo se o dvoupodlažní stavbu bytového domu nepravidelného tvaru o rozměrech 11,95 x 55,463 m s částečně sedlovou a částečně plochou střechou. Stavba bytového domu měla být umístěna do typicky venkovské zástavby. Závazné stanovisko orgánu územního plánování, kterým potvrdil soulad stavebního záměru s územním plánem Zlína vydal Ing. arch. Tuček.
Je až neskutečné, jakých zvráceností je Ing. arch. Tuček schopen se při posuzování cílů a záměrů územního plánování dopustit, když do typicky venkovské zástavby umístí bytový dům, který by zásadním způsobem narušil charakter stávající zástavby. Korunu arogance úředníků vůči účastníkům řízení nasadil Ing. Janečka v odůvodnění územního rozhodnutí, ve kterém se za každou cenu snažil obhájit záměr stavebníka, když dospěl k závěru, že více mohou být obtěžováni hlukem z užívání zahrad u sousedních rodinných domů uživatelé bytového domu než vlastníci sousedních rodinných domů stavbou bytového domu. Tímto naznačil, že užívání zahrad rodinných domů pro rekreaci a relaxaci může končit, když si některý z uživatelů bytu bude stěžovat na užívání sousední zahrady způsobem, který se mu nebude líbit. Jednoznačná ukázka zvýhodňování stavebníka a arogance Ing. Josefa Janečky, která v jeho případě není ojedinělá.
Kontroverzní závazná stanoviska Ing. arch. Tučka k umísťování staveb.
Závazná stanoviska Ing. arch. Tučka k umísťování staveb.
Stejné pochybnosti o korupčním jednání či diletantismu jako u úředníků stavebního úřadu se naskýtají i v případě vydávání závazných stanovisek pro umísťování staveb. Ing. arch. Tuček v dále uvedených případech nerespektuje charakter území, do kterého má stavebník zájem svůj záměr umístit. Např. na Čepkově v prostoru mezi ulicemi Smetanova a Pod Stráněmi, kde jsou umístěny převážně jedno a dvoupodlažní domy, čtvercového půdorysu, s relaxačními zahradami vydal kladné závazné stanovisko pro umístění obdélníkové stavby „pro rodinné bydlení“ o rozměrech 35,5 m x 13 m. V souladu s charakterem okolní zástavby není ani stavba rodinného domu o rozměrech 9,3m x 20,15m s balkony, kdy navíc naprostá většina stavebního pozemku má být zastavěna stavbou a zpevněnými plochami. Také v případě stavby „Rezidence Čepkovká“ je zastavěna naprostá většina stavebního pozemku, není dodržena odstupová vzdálenost od místní komunikace a navíc v tomto případě, Ing. Tuček jak vyplývá se sdělení Ing. Čaloudové, neuvedl pravdivé údaje, když podle něho je stavba „Rezidence Čepkovká“ umístěna ve stejné vzdálenosti od místní komunikace, jak byly před odstraněním umístěny původní stavby rodinných domů. Jedná se jednoznačně o nepravdivé tvrzení. Pochybnost o oborných schopnostech vzbuzuje i kladné závazné stanovisko pro umístění bytového komplexu „Riverfront Gardens“ na Čepkově. Stavby tohoto komplexu jsou „narvané“ jedna na druhou, pro jejich umístění musely být povoleny výjimky z odstupových vzdáleností mezi stavbami. Výjimka z odstupové vzdálenosti od místní komunikace však povolena nebyla. Na pozemku stavby bude pouze minimum zeleně. Projektované parkování nebude dostačující ani pro vlastníky bytových jednotek, natož pak pro návštěvy a zákazníky provozoven.
Už z těchto poznatků lze dovodit, že Ing. arch. Tuček není pro město Zlín dobrým architektem. Vůbec nerespektuje skutečnost, že Zlín je znám jako město zeleně. Je třeba zabránit devastaci, o kterou se developeři ale i menší stavební investoři ve spolupráci s Ing. arch. Tučkem pokouší, aniž by brali jakýkoliv ohled na urbanistické a architektonické hodnoty, charakter lokality a zejména obyvatele těch částí města Zlína, do kterých jsou jejich stavební záměry umísťovány. Jsme přesvědčeni o tom, že Ing. arch. Tuček by neměl být vedoucím úřadu územního plánování a mít možnost vydávat závazná stanoviska úřadu územního plánování.
Zvýhodnění vedoucího odboru Magistrátu města Zlína
Příjezdová komunikace k rodinnému domu vedoucího odboru Magistrátu města Zlína na Jaroslavických Pasekách.
Občané Jaroslavických Pasek se několik let domáhají alespoň oprav místních komunikací. Jejich žádosti ani petice uspokojovány nejsou. Až na jednu výjimku, a to je případ jednoho z vedoucích odborů Magistrátu města Zlína. V tomto případě bylo provedeno nejen záplatování výtluků, ale bez souhlasu speciálního stavebního úřadu byl položen celý „koberec“ a tak zajištěn luxusní příjezd k jeho rodinnému domu, který byl přestavěn ze stodoly s přidělením čísla popisného, což je v hrubém rozporu s územním plánem, který neumožňuje v této lokalitě vůbec stavět. Nedošlo tímto k porušení zákona?
Stavba garáže bývalého ředitele krajského úřadu Zlínského kraje
Stavba garáže bývalého ředitele Krajského úřadu Zlínského kraje v místní části Zlína, v k.ú. Lhotka u Zlína, na Chlumu, která byla provedena bez stavebního povolení po roce 2015. Přestože stavba nebyla povolena a zkolaudována je zapsána v katastru nemovitostí. Zápis do katastru byl proveden na základě potvrzení o existenci stavby, vydaném Ing. Andrlíkem, vedoucím oddělení stavebního úřadu. Potvrzení existence stavby může stavební úřad vydat pouze v případě, že nebyly zachovány doklady, z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena. Je v hrubém rozporu se stavebním zákonem, aby takto bylo u některých stavebníků nahrazováno územní a stavební řízení. Jedná se jednoznačně o podvod. Nabízí se otázka v kolika případech takto Ing. Andrlík postupoval a kolik na tom vydělal? Není lepší pro stavebníka postavit stavbu bez stavebního povolení a pak si „vyřídit“ potvrzení o existenci stavby? Nepočítal Ing. Andrlík i bývalý ředitel krajského úřadu s tím, že i v tomto případě zakryje nezákonné jednání krajský úřad?
„Vila Riment Group“
Stavba „ vily RIMENT GROUP“ na Čepkově, kdy vedoucí oddělení stavebního úřadu Ing. Andrlík, bez jakéhokoliv projednání vydal v rozporu s územním plánem Zlína souhlas se změnou stavby před dokončením, která spočívala ve zvýšení počtu bytových jednotek ze tří na pět, přestože podle vydaného územního plánu mohly mít „vily“ max. tři bytové jednotky. „Správnost“ jednání Ing. Andrlíka, ale potvrdil krajský úřad Zlínského kraje Mgr. Čumíček a Ing. Miklová. Proti tomuto postupu neměli žádné výhrady ani nadřízení Ing. Andrlíka, vedoucí Stavebního úřadu Ing. Skácel a tajemník Magistrátu města Zlína Mgr. Lang ani vedení Statutárního města Zlína MUDr. Adámek, který měl na starost územní plánování. Regulativy územní ho plánu platí jen pro někoho? Prolíná se eventuální korupce i do vedení Statutárního města Zlína a na krajský úřad?
Stavba „ vily RIMENT GROUP“ na Čepkově v rozporu s územním plánem Zlína.
Jak pracují někteří úředníci stavebního úřadu ve Zlíně.
Zvýhodňují stavebníka před dokončením stavby v rozporu s projektem, aniž by se k tomu mohl už kdokoliv vyjádřit.
Obcházejí zákon na úkor účastníků řízení povolením změny stavby před jejím dokončením bez jakéhokoliv projednání, a to navíc v rozporu s územním plánem.
Nadřízené úřední osoby tento postup kryjí, a to včetně krajského úřadu Zlínského kraje.
Územní plán Zlína má vymezeny tři kategorie staveb pro bydlení, a to konkrétně: rodinný dům, bytový dům a vila (tj. bytový dům, který je limitován max. počtem tří nadzemních podlaží, plochou střechou a max. počtem tří bytových jednotek). Změna stavby z jedné kategorie na jinou pak musí být v souladu s územním plánem a musí být projednána ve stavebně správním řízení.
Stavba „vily RIMENT GROUP “ byla povolena jako třípodlažní stavba s plochou střechou a třemi bytovými jednotkami. Krátce po povolení stavby vydal Ing. Andrlík v rozporu s územním plánem, bez jakéhokoliv projednání s dotčenými orgány a účastníky řízení souhlas se změnou této stavby před dokončením. Změna spočívala ve zvýšení počtu bytových jednotek ze tří na pět. Tedy jednoznačně v rozporu s územním plánem Zlína. Souhlas byl napaden a následně přezkoumán nadřízeným orgánem.
Přestože kategorie stavby pro bydlení „vila“ je naprosto nezaměnitelně vymezen územním plánem Zlína, nadřízený orgán, tj. odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje (Mgr. Jaromír Čumíček), v přezkumném řízení konstatoval, že se jedná pouze o označení stavby a toto označení nemá na posouzení věci význam. Nadřízený správní orgán tak naprosto popřel tento speciálně územním plánem Zlína vymezený druh stavby pro bydlení.
Žádný z nadřízených Ing. Andrlíka, dokonce ani MUDr. Adámek (STAN), tj. tehdejší náměstek primátora (oblast územního plánování), neposoudili jeho postup jako postup v rozporu s územním plánem a ve svých odpovědích se odkázali na právní názor nadřízeného orgánu.
Na následná podání reagoval Mgr. Čumíček i vedoucí odboru Územního plánování stavebního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Alena Miklová sdělením, že v předmětné ploše lze umísťovat i bytové domy, a že se nebudou podáními v této věci dále zabývat. K otázce rozporu změny stavby vily před dokončením s územním plánem se však doposud konkrétně nevyjádřili. Z jejich přístupu je zřejmé, že nezákonný postup Ing. Andrlíka z nějakých důvodů kryjí. Stejně tak tento postup kryjí jemu nadřízené osoby u Magistrátu města Zlína, tj. Ing. Skácel, vedoucího stavebního úřadu Magistrátu města Zlína, a tajemník Magistrátu města Zlína Mgr. Lang a představitelé samosprávy.
Naskýtá se též otázka o přístupu Ing. arch. Tučka, vedoucího úřadu územního plánování k této záležitosti. Jeho povinností musí být hájení zájmů územního plánování vyjádřené v územním plánu Zlína, stejně tak jako i náměstka primátora pro územní plánování. Ing. arch. Tuček stejně tak jako MUDr. Adámek v tomto případě vůbec zájmy města vyjádřené v územním plánu nehájili, ba svou nečinností povinnost respektovat regulativy územního plánu zpochybnili.
Úřední osoby Magistrátu města Zlína, jim nadřízené osoby i představitelé samosprávy musí být zárukou dodržování zákonnosti a nikoliv se na jejich porušování byť svou nečinností podílet.
Naskýtá se otázka, zda ve Zlíně platí stavebně právní předpisy a územní plán pro všechny nebo jen pro někoho? Z toho pak logicky vyplývá otázka, zda současné vedení města nezákonný postup úředních osob jenom toleruje anebo se na něm i zvýhodňováním některých stavebníků podílí?